|
Dračí dech
Potkal jsem ji v baru,
měla tvář ve tvaru, ve tvaru mého zdání.
Přisedl jsem si blíž na obrácený kříž
a z očí oheň jí pálí.
Jak jsem tam s ní pil, všechno jsem jí uvěřil,
vábení stalo se hrou.
Slíbila na dlani svět, že všechno můžu mít hned,
když duši mé bude vládnout.
Ta dáma pila mou krev a v ústech dračí dech,
v náručí začal jsem stárnout.
Já tam jak z ledu stál, v ní pekelnej oheň plál.
Bye, bye, my life.
Já zavřel oči s tím, že se loučím,
že lístek do nebe mám.
Za křiku vran jsem jak přibitej stál přímo u pekelnejch bran. |
|
|