|
Na pohodu
Volno mám, tak co chtít víc.
Nestarám se. Nemusím nic.
Krajinou projdu jak stín,
když mám pocit volnosti.
To zvláštní ticho zachrání
nedostupné volání.
Jen čmelák v rytmu brouká si,
že bude hezký počasí.
Já nechci nic, jen pokusit se žít.
Je to těžký, co já s tím.
Tak pokusím se žít.
Stromy jsou v mém objetí.
Naberu sílu, uletím.
Pak si zkusím napsat báseň o tom,
jak je mi dneska krásně.
Překvapenej touhou včel.
Pobodán, leč spokojen.
Volno mám, tak co chtít víc.
Vždyť nestarám se. Nemusím nic.
Vůbec nic. |
|
|